Představení Mozartissimo
Wolfgang Amadeus Mozart
Novákovo trio
Slyšte ukázky
Program představení
Napsali o nás
Kontaktujte nás
Zpět na úvodní stránku
 

Wind Trios

Supraphon 1993
Dechová tria - W. A. Mozart, F. X. Dušek, F. Devienne, J. Družecký, F. Kramář-Krommer


ukázky ukázky

W.A.Mozart - Allegro

F. Devienne - Allegro Moderato

J. Družecký - Allegretto

F. Kramář - Romanza


   

5 Divertiment K.439b Wolfganga Amadea Mozarta (1756 Salzburg - 1791 Vídeň)
je určeno třem dechovým nástrojům. Podle nejstarších vydání i podle nedávno nalezeného starého opisu hlasů se zdá, že jde o sbírku jednotlivých skladeb či vět, neboť jsou číslovány průběžně. Sestavení do pětivětých divertiment provedli asi dodatečně vydavatelé či interpreti. Divertimento č.2 má neobvykle stručnou 1. větu v miniaturní sonátové formě. Larghetto s chromatickými postupy nezapře příbuznost s hudbou Figarovy svatby. Rondo je rozsáhlé, srovnatelné s rondy vrcholných smyčcových kvartetů autora.

František Xaver Dušek (1731 Chotěborky - 1791 Vídeň),
přítel Mozartův, zakladatel české klavírní školy, napsal několik desítek skladeb pro dechové nástroje. Z roku 173 pochází 6 Parthií pro dva hoboje a fagot. Forma je stručná, stylizace prostá, klasický sloh je zde spojen s prvky české lidové písně.

Francois Devienne (1759 Joinville - 1803 Paříž)
psán také někdy Divienne, de Vienne, Vienne, Vienne le Jeune, byl 1. fagotistou Pařížské opery. Hrál také na flétnu a od roku 1780 byl komorním hudebníkem u kardinála de Rohana. Trio B-dur je vděčně komorně stylizováno, všechny 3 nástroje jsou rovnoměrně využity jak v tématické práci tak po stránce virtuózní.

Jiří Družecký (1745 Jemníky - 1803 Paříž)
vojenský kapelník a tympanista, působil mimo jiné v Linci, v Bratislavě a Budapešti, kde se roku 1813 stal ředitelem hudby uherského místodržícího, palatina. Studoval také u známého italského hobojisty Antonia Besozziho. Družeckého velké Divertissemento pro 3 basetové rohy má 32 vět, průběžně číslovaných. Počítalo se s volným výběrem podle potřeby. Jednotlivá čísla jsou různého rozsahu, různé technické náročnosti i různého výrazového a žánrového zaměření.

František Vincenc Kramář-Krommer (1759 Kamenice u Třebíče - 1831 Vídeň)
působil nejprve v Uhrách a od roku 1815 ve službách císařského dvora ve Vídni. Trio F-dur má charakteristické rysy autorova pozdně klasického slohu, s řadou osobitých obratů v harmonii i formě. Podobně, jako bývá někdy u Beethovena, je hlavní téma první věty Kramářova Tria bez melodického prvku a jeho rytmus prostupuje celou větu. Romance pracuje s chromatickými postupy v melodii a s volnými imitacemi. Začátek Menuetu v oktávovém jednohlase jako by chtěl působit dojmem velkého souboru. Rondo je svěží a je dokladem autorova smyslu pro českou taneční melodičnost.